Podkova

Lutka Petr

1:V sG#ádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pD#odkova, prý pro štěstí, spFmadla a, to neštěstí,
já pG#od ní prF#ávě stG#ál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JD#ak železo udeřilo, tFmak v ní něco přeskočilo,
žD#e se zcela vykouřilo jmFméno dívky mé,
D#ať ji trápím sebevíce, mFmlčí jako zpovědnice,
vzpG#omenout si nD#e a ne a nG#e.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jG#á, jak byl jD#á, jak jG#á,C# jak jD#á.G# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: